ANTROPOLOGICKÁ KATECHEZE

Katecheze zaměřená na dialog mezi člověkem (antropo-) a Bohem (Logos). Prakticky to znamená, že člověk hledá odpověď na Boží dar a katecheze mu má pomoci tuto odpověď najít např. na základě odpovědi obdarované biblické osobnosti. Tato katecheze je určena dětem školního věku a starším. Předcházet jí má poznání kérygmatu a kérygmatická katecheze. 

BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ

Bůh je králem svého stvoření. Za Boží království a zároveň cíl našeho života můžeme označit život lidí ve společenství s Bohem. Počátkem Božího království na zemi po prvním hříchu člověka je příchod Ježíše na zem. Dovršením Božího království bude druhý příchod Ježíše Krista, kdy ho všichni lidé poznají. Ježíš vyprávěl o BK v podobenstvích (v NZ je jich asi 40). Obrazem Božího království je také proroctví o míru v Iz 11, 6-9 (... vlk s beránkem si budou hrát...). Každodenní prosbou o příchod Božího království je modlitba Otče náš. 

BOŽÍ PEDAGOGIKA (pedagogie)

Nazýváme tak způsob, jakým Bůh vychovává člověka a pomáhá mu, aby ho poznal, chrání ho a doprovází na cestě života. Boží pedagogika je inspirací pro naše výchovné působení, a to nejen v oblasti víry. Odvozujeme z ní roli vychovatele jako průvodce, který pomáhá svěřeným osobám otevírat se Božímu působení a zejména vnímat projevy Boží přítomnosti a působení v jejich osobních životech. 

CÍRKEV

Církev je společenstvím Ježíše Krista s lidmi, kteří v něj uvěřili a přijali křest. Je to rodina Ježíšových bratrů a sester, kteří se od něj učí poznávat Boha jako Otce a žít s ním. V evangeliu najdeme řadu obrazů církve. S malými dětmi pracujeme zejména s obrazem ovčince. 

Více o obrazech církve se dočtete v dokumentu II. vatikánského koncilu Lumen Gentium (2. kap., čl. xxxx), nebo v Katechismu katolické církve (par. xxx-xxx).  

KATECHEZE

Katecheze je setkáním s živým Bohem skrze jeho slovo v Písmu svatém, jeho konání v liturgii, skrze setkání s jeho láskou, kterou nás naplňuje, a můžeme ji projevovat sobě navzájem. Katecheze má rozeznít naše srdce a vyvolat v něm odezvu, tj. lásku k Bohu a odpověď na jeho dary jejich užíváním v našem životě.  

KÉRYGMA A KÉRYGMATICKÁ KATECHEZE

Kérygma je jádrem křesťanské víry. Je to radostná zvěst o Ježíšově životě, smrti a vzkříšení. Kérygmatická katecheze hlásá toto kérygma v souvislostech všeho, co pro nás Bůh ze své lásky učinil a stále činí. Úkolem katechety, tj. toho, který do víry uvádí a doprovází, je aby všichni nejprve poznali kérygma jako projev Boží lásky k nám. Je to tedy první způsob katecheze nutný zejména u nejmenších dětí. 

LITURGIE

Písmo svaté a liturgie jsou prameny, díky nimž se člověk může setkat s živým Bohem. On v nich působí prostřednictvím Ducha svatého. Při liturgii, tj. bohoslužbě se zpřítomňuje Boží jednání pro člověka, jehož cílem je utváření, posílení a prožívání společenství s Bohem. Liturgie se slaví podle určitého pořáku (ritu), který tvoří liturgické úkony. Pro jejich porozumění je důležité uvedení do jazyka liturgických znamení, co je i úkolem liturgické katecheze v rámci tohoto programu. 

PEDAGOGIKA VÍRY

Tento pojem souvisí s výše popsanou Boží pedagogikou. Jde o způsob, jakým uvádění do víry a výchovu ve víře uskutečňuje církev prostřednictvím svého působení. V našem případě jde o rodiče a tzv. "domácí církev". Hlavním principem této pedagogiky je spoléhat se na Boha, nechat se vést Duchem svatým a nechat ho působit v dětech. Důležitou součástí je i vlastní zkušenost rodičů a působení vlastním příkladem. 

PÍSMO SVATÉ

Písmo svaté neboli Bible je sbírkou posvátných knih uspořádaných do dvou částí - tzv. "zákonů". Starší Starý zákon vznikl v židovském prostředí, mladší Nový zákon je dílem Ježíšových učedníků a současníků. Proces utváření tzv. kánonu Písma svatého (tj. sbírky biblických knih uznaných katolickou církví) byl složitý a trval stovky let. 
Pro nás je důležité, že Písmo svaté považujeme za knihu inspirovanou Duchem svatým a vyprávějící jeden velký příběh tzv. dějin spásy, jejichž ústřední postavou je Ježíš Kristus. 

SMLOUVA

Základní vztah mezi Bohem a lidmi je vyjádřen pojmem "smlouva". Oproti jiným smlouvám má svá specifika: jejím iniciátorem je vždy Bůh, který dává lidem slib. Smlouva je ze strany Boží věčná a nevypověditelná. Bůh ji dává člověku opakovaně, hovoříme o dějinách smluv v dějinách spásy. Patří k nim smlouva s Noem, Abrahámem, Mojžíšem, Davidem, s Božím lidem zprostředkovaná prorokem Jeremiášem a konečně nová a věčná smlouva uzavřená skrze oběť a vzkříšení Ježíše Krista. Od člověka Bůh očekává odpověď, tj. lásku k němu a život s ním. 

SVÁTOSTI

Svátosti jsou zvláštním způsobem setkání Ježíše Krista s člověkem. Zpřítomňují se v nich Ježíšovo jednání ve prospěch jeho současníků. Církev dostala darem od Boha sedm svátostí, kterými má sloužit víře lidí a růstu Božího království. Na prvním místě je to křest, dále biřmování a eucharistie - tyto tři patří k tzv. iniciačním (uváděcím) svátostem. Dále je to svátost smíření jako obnova daru křtu a svátosti k životu z povolání k manželství a kněžství. Pro nemocné a umírající nabízí setkání s Ježíšem ve svátosti nemocných. 

...